Jednou z běžných funkcí každé pokladny je vydání účtenky, aniž by tržba byla nahlášena. V některých provozovnách se může stát, že zákazník dostane falešnou účtenku nebo také nedostane účtenku žádnou. Jiní podnikatelé zase nechávají upravit software v pokladnách. Chtějí ušetřit na daních.
Nejjednodušším způsobem, bez úpravy software v pokladně je, že se účtenka nevytiskne nebo vytiskne jen účtenka provizorní, bez kódu, která se neodešle do centrální evidence tržeb. Je to legální a pokladny to umožňují. Záleží jen na tom, jak je instruován personál, zda konkrétní účtenku evidovat, či ne. Tato možnost je dána pro případy, kdy se tržba evidovat nemusí, např. při platbě kartou.
Finanční správa při provádění kontrolní činnosti využívá různé analýzy a místní zkušenosti, ale také podněty od zákazníků, kteří mají nějaké podezření.
Zkušenosti z kontrolní činnosti Finanční správy ukazují, že pokud chce podnikatel podvádět ve větší míře, nechá odborníkem upravit pokladnu například tak, že tiskne falešné účtenky. Účtenka má pak smyšlený, náhodně generovaný kód nebo kód, který již byl v minulosti evidován a je na tisknutých účtenkách stejný. Zákazník nemusí nic poznat, vždyť kdo by porovnával kódy na různých účtenkách od jednoho obchodníka?
Zatím největším odhaleným případem je firma, která měla více než 80 prodejen a e-shop. Zákazník měl při platbě možnost volby, zda chce či nechce účtenku. Jestliže ji nechtěl, firma tržbu nehlásila. Stát tak podle odhadů přišel o cca 14 milionů korun, přičemž nenahlášená tržba činila 45 milionů Kč. Společníci se k úpravě pokladního systému přiznali, hrozí jim až 10 let za mřížemi a samozřejmě musí doplatit nepřiznanou daň, penále i pokutu ve výši 400 tisíc Kč. Jde o dosud nejvyšší uloženou pokutu za prohřešky, související s Elektronickou evidencí tržeb.
I v budoucnu budou případy, ve kterých pokladní systému tržbu evidovat nemusí a mohou jakoukoli účtenku vyjmout.