Samozřejmě, že zážitky mohou být i za rohem, ale přece jen, velehory u nás asi nenajdete. A pohled na Alpy je nádherný. Nu a ti kteří zde bydlí to za nic zvláštního nepovažují. Zevšednělo jim to. Proto jezdí na dovolenou k moři. A pohled na moře je nádherný. Ale ti, kteří zde bydlí to za nic zvláštního nepovažují. Zevšednělo jim to. Proto jezdí na dovolenou do hor. Kruh se uzavřel.
Našinec nemá ani velehory, ani moře, ani poušť a proto, pokud to chce vidět, musí sáhnout hlouběji do peněženky. Pak už je pouze na něm, zda si zaplatí agenturu, která jej dopraví až na místo a on to má bez starostí. Nebo si cestu a bydlení zařídí sám. Což může být někdy velmi zajímavé. Hlavně ta cesta. Zde můžete zažít neuvěřitelnou legraci, když vám ujede spoj. To se nasmějete.
Ono není tak jednoduché si tu cestu zařídit, protože ne všude se dá dostat pouze pomocí internetu. Většinou však jdou koupit jízdenky až na místo. Přinejhorším do nejbližšího většího města.
Pokud jste si vyhledali pobyt někde v turisticky známé oblasti, nebývá v tom potíž. Ale dostat se tam, kde dávají lišky dobrou noc bývá problém. A další bývá ve financích. Když si totiž koupíte jízdenku v předprodeji, máte tam povinný vlak. Ušetřili jste. Jenže pokud má spoj zpoždění a vy neseženete nikoho, kdo vám to na jízdenku potvrdí, musíte si koupit jízdenku další, protože ta povinná vám propadla. Ta je určena přesně na ten vlak, který vám ujel. Takže se vám cesta může prodražit.
Kdo používá klasické jízdní řády tak ví, že v automatu lze zadat dobu k přestupu. Tím sice eliminujete to, že by vám spoj ujel, ale také pojedete dvojnásobnou dobu, protože automat dá tu dobu mezi všechny spoje.
Kupovat si jízdenku zvlášť na každém nádraží se prodraží a to dost, ale je to nejbezpečnější způsob, co se týče financí. A je třeba počítat s tím, že nestihnete navazující vlak, ale pojedete dalším.